Krev upírů č.1

26. ledna 2007 v 15:09 | by Ishiah
Byl krásný den a mladá dívka s havraními vlasy se vracela z prací na polích. Měla tvář ošlehanou větrem a opálenou sluníčkem. Oči měla jasně modré. Byla štíhlé postavy ale silného ducha. Uměla bojová umění, která ji učil její otec, když jí bylo 8. Naučil ji taky jízdu na koni a v jejich 13 letech dostala svého vlastního koně. Bílého jako sních, jmenoval Shedeur.
Doloudala se do domu kde bydlela se svou matkou Natašou. Jejich domek byl u lesa nejblíž sídlu Sarty´s manor.
Říkalo se, že tam sídlí upíři. Nikdo to nemohl potvrdit, nikdo se tam neodvážil nebo pokud byl tak statečný, že se tam vydal už se nevrátil.
Natali by se tam jednou chtěla podívat ale matka ji to zakazovala neboť se o ni bála. Natali otevřela dveře a vstoupila do jediné místnosti v domě. Matka u plotny něco vařila.,,Ach, tady voní. Co to pečeš, mami?" zeptala se Natali. ,, To je malý dort na tvoji oslavu narozenin. ",, No na ty bych málem zapomněla. Už mi bude 19. Ach jo. " Podívala se oknem na Sartys Manor. Zdálo se jí jakoby odtamtud někdo nebo něco vyletělo. Na ptáka to bylo příliš velké. Natali to sledovala tak dlouho jak jen mohla, tedy než to zmizelo za mraky.
Měla vždy velkou chuť se tam podívat ale matka jí to zakazovala, vždycky říkala:,, Až bude čas budeš toho mít až dost. "
Když se po výborné večeři chystala jít spát , zabušil někdo na dveře. Nataša otevřela dveře a někdo vešel dovnitř. Začala s ním mluvit, Natali natahoval uši jak jen to šlo ale nic neslyšela, nerozumněla jim ani slovo. Postava, kterou její matka pustila dovnitř, stála u okna , Natali ji odněkud znala a pak ,, SURTARE!!! " , vykřikla a skočila mladíkovi do náručí. ,, Ach tolik jsi mi chyběl kde ses tak dlouho toulal? " palila na něj jednu otázku za druhou. Pak si všimla výrazu v jeho tváři. Byl poněkud smutný a jakoby mrtvolně bledý. ,,Ahoj Natali! " řekl konečně. ,, Ty jsi se tak změnila když jsem tě viděla naposled byla jsi taková… " a ukázal rukou asi do výši svého pasu. ,, Vždyť ty taky. Jak jsi se měl u toho kupce? ",, Docela dobře. " Odpověděl bylo to už tak dlouho co se neviděli. Skoro dvanáct let. Natali bylo sedm a Surtarovi osm když Surtarova matka záhadně umřela, její tělo našli rozsápané na louce. Při vší smůle ji našel zrovna malý Surtar. Otce něměl od dětství ale jeho matka říkaval, že si pro ně jednou přijde a odvede si je.
Nikdy se neobjevil a tak ho po smrti jeho matky vychovávala Nataša do doby než se ve vsi objevil podivný kupec, který hledal pomocníka co by se chtěl vyučit v podnikatelském řemeslu. Surtar byl jediný kdo se přihlásil ale vyžádal si na kupci týden strpení. Chtěl mluvit s Natali, chtěl jí říct, že až se vyučí přijde si pro ni a vezme si je. Pak odjel Natali na něj nikdy nezapomněla jen ten slib později přestala brát vážně.
,,Pamatuješ na můj slib? " zeptal se zničeho nic Surtar. ,, Samozřejmě. Jak bych mohla zapomenout." Procházeli se spolu po okraji rybníka a slunce je již začínalo šimrat na tváři.
,,Chtěl bych ho splnit. Myslím, že je na to čas. Chtěla by sis mě vzít? " ,, Víš byl jsi dlouho pryč je to na mě asi moc rychle. Nevím…" ,, Kolik chceš času?" zeptal se Surtar. ,, Nevím potřebuju si vše ujasnit. Dej mi nejmíň týden." ,, Dobrá máš týden. Za týden na viděnou. "
,,Ne, počkej ja nechci abys odešel. " ,, Proč? " ,, Nevím neviděli jsme se skoro dvanáct let. Co se za tu dobu dělo? Co se stalo? " ,, To je dlouhý příběch Natali. Řeknu ti až na to bude čas." , řekl , vtiskl ji letmý polibek na tvář a odešel. Natali osaměla. Ráno když došla domů její matka se vůbec nevyptávala kam šla, nejspíš Surtarovi věřila. Když uviděla její výraz domyslela co se stalo, řekla: ,, Musíš se rozhodnout pro to co pro tebe bude nejlepší a musíš také tak uvažovat. Surtar ví proč ti neřekl vše. Brzy se to dozvíš." ,, Ty víš co se stalo? Mami jakto, že všichni ví pro co se mám rozhodnout jenom já ne?" ,, Natali uklidni se a jednej podle toho kam tě srdce táhne." Natali vstala a odešla. Chtěla být sama, nikým nerušená přemýšlet o tom jak se má rozhodnout.
Byla pryč skoro dva dny matka se o ni bála, ale věděla že Natali je obezřetná.
Toulala se lesem. Když Surtarovi řekne ano, musela by se vzdát svého svobodného života. Udělala by pro Surtara vše jen kdyby věděla že mu může po tak dlouhé době ještě věřit. Ale co kdyby se rozhodla říct ne? Co by se s ní pak stalo? Tohle není tak jednoduché jak si představovala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí tato povídky

Výborná 53.3% (56)
Zajímavá... ale... 27.6% (29)
Ujde to 9.5% (10)
Strašnééééééééé 9.5% (10)

Komentáře

1 Kejt Kejt | Web | 26. ledna 2007 v 15:13 | Reagovat

Ahoj nechceš se přihlásit do soutěže o nej blog?Pokud jo zavítej ke mě a přihlaš se.Díky

2 Nika Nika | 3. června 2007 v 12:26 | Reagovat

Velice povedené, už se těším na pokračování.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama